Pozastavení

31. ledna 2010 v 20:30 | Koňařka Kája
Ahoj pozastavuju na blog na dobu neurčitou tak pppp
 

Ahoj Co vízo?

28. ledna 2010 v 14:43 | Koňařka Kája
Ahojík jakpak dopadlo vízo?
Já měla jednu dvojku z ČJ.
Jinak samí.

Docela pěkné...

27. ledna 2010 v 21:02 | Koňařka Kája |  Videa koní
 


Paint Horses

27. ledna 2010 v 20:59 | Koňařka Kája |  Plemena koní
Pinto je strakatý kůň, kterého nesmíme zaměňovat s plemenem paint horse. To je totiž strakatý quater horse, který pochází z koní severoamerických Indiánů. Je silný a velmi obratný. Zbravení jho srsti podléhá přísným kritériím.
Zvláštní znaky: Quater horse se dříve používal na polní práce, při chovu dobytka a také jako tažný a jezdecký kůň Dnes si na něm lidé váží především jeho přátelské povahy a tzv. cow sence.
Vzhled: Paint horse je kompaktní kůň se silnou a svalnatou zádí, krátkým hřbetem a dostatečně širokým hrudíkem. Jeho nohy jsou suché, klouby nepříliš malé a dobře vyvinuté, holeně spíš kratší. Krk má paint horse dostatečně dlouhý a hlave je výrazná, elegantní, přitom poměrně krátk. Paint horse má spíše ploché chody. Jeho klus je často poněkud krátký, to se však vyrovnává prostorovým a pravidelným cvalem. Při sprintech na krátké vzdálenosti dokáže paint horse vyvinout pořádně velkou rychlost.
Výška v kohoutku: Quater horse je vysoký asi 1, 50-1, 60 m.
Barva: Všichni koně plemene paint horse jsou strakoši.- většinou se základní barvou černou, rezavou, nebo palomino. Rozlišujeme tři různé typy paint horse: tobiano, overo a tovero.
Charakter: Paint horse je přívětivý a spolehlivý kůň´. Je lehký v kroku a všeobecně velmi ochotný k práci. Oblibu si získal jako westernový kůň. Tam se mohou plně uplatnit jeho zvláštní schopnosti ( rychlé sprinty, schopnost rychlého zastavení ).


Bastuo

27. ledna 2010 v 20:57 | Koňařka Kája |  Plemena koní
Basutský pony neboli basuto je přímým potomkem starého kapského koně, pocházejícího z křížení arabů a berberů a později ještě křížených s anglickými plnokrevníky.V roce 1808 byli koně ulopeni z farem v Kapsku a odvlečeni do Basutska, kde byly daleko těžší podmínky. Těm se úspěšněji přizpůsobil menší typ koní, který byl křížen s místními poníky a výsledkem toho byl basuto -pružný, otužilý a příslovečně tvrdý koník. Britové nakoupili na 30 000 basutů během anglo-búreské války a ti dodali jejich armádě větší pohyblivost, čímž nemalou mírou přespěli k jejímu vítězství.
Použití: Po zkušenosti z války se basuto stal mezi britskými důstojníky velmi populární. Byl používán ke hře póla a k dostihům. Je to všestranný kůň který zvládne většinu jezdeckých disciplín, je vhodný k rekreačnímu ježdění i k práci s dobytkem nebo s ovcemi. I na dlouhém výletě unese těžkého jezdce, nebo jako soumar, značný náklad. Hodí se i pro práci v lehkém zápřahu.
Vzhled: Basutský pony je dosti podsaditý, má jemně utvářenou hlavu, která dokazuje, že mezi jeho předky byli angličtí plnokrevníci a arabové. Krk je poměrně dlouhý a tenký, plec spíše strná, ale hrudník má široký a hluboký. Nohy jsou silné, krátké kopyta velká, velmi tvrdá. nejčastěji se vyskytují hnědáci, tmaví hnědáci, bělouši a ryzáci.
Charakteristika: Basuto je houževnatý, tvrdý a vyniká jistým krokem i v obtížném terénu. Na svoji velikost je velmi vytrvalý a dokáže nést dospělého člověka na velkou vzdálenost. Ačkoli není rychlý je pohyblivý a pružný. V jižní Africe stále jezdí místní dostihy.
Výška v kohoutku: 1, 47 m.

Basutský pony neboli basuto je přímým potomkem starého kapského koně, pocházejícího z křížení arabů a berberů a později ještě křížených s anglickými plnokrevníky.V roce 1808 byli koně ulopeni z farem v Kapsku a odvlečeni do Basutska, kde byly daleko těžší podmínky. Těm se úspěšněji přizpůsobil menší typ koní, který byl křížen s místními poníky a výsledkem toho byl basuto -pružný, otužilý a příslovečně tvrdý koník. Britové nakoupili na 30 000 basutů během anglo-búreské války a ti dodali jejich armádě větší pohyblivost, čímž nemalou mírou přespěli k jejímu vítězství. Použití: Po zkušenosti z války se basuto stal mezi britskými důstojníky velmi populární. Byl používán ke hře póla a k dostihům. Je to všestranný kůň který zvládne většinu jezdeckých disciplín, je vhodný k rekreačnímu ježdění i k práci s dobytkem nebo s ovcemi. I na dlouhém výletě unese těžkého jezdce, nebo jako soumar, značný náklad. Hodí se i pro práci v lehkém zápřahu. Vzhled: Basutský pony je dosti podsaditý, má jemně utvářenou hlavu, která dokazuje, že mezi jeho předky byli angličtí plnokrevníci a arabové. Krk je poměrně dlouhý a tenký, plec spíše strná, ale hrudník má široký a hluboký. Nohy jsou silné, krátké kopyta velká, velmi tvrdá. nejčastěji se vyskytují hnědáci, tmaví hnědáci, bělouši a ryzáci. Charakteristika: Basuto je houževnatý, tvrdý a vyniká jistým krokem i v obtížném terénu. Na svoji velikost je velmi vytrvalý a dokáže nést dospělého člověka na velkou vzdálenost. Ačkoli není rychlý je pohyblivý a pružný. V jižní Africe stále jezdí místní dostihy. Výška v kohoutku: 1, 47 m. basuto basuto

Norik

27. ledna 2010 v 20:56 | Koňařka Kája |  Plemena koní
Norik je jedním z nejustarších evropských plemen koní. Jeho schopnost přizpůsobit se mu pomohla přežít 2000 let. Své jméno dostal podle římské provincie Noricum, která je dnes součástí rakouska. V té době byl hlavním způsobem dopravy zboží transport na hřbetech soumarů a norikové se k tomuto účelu výborně hodili. Od roku 1565 kontrolovaly a zlepšovaly jejich chov bohaté kláštery, které jim vtiskly konečnou podobu. Norici byli zušlechťováni krví neapolských, španělských a burgunských koní, kteří jim dodali,zatím co pincgvaští koně z oblasti Solné komory a Korutan dali vznik skvrnitému typu. V současné době pokračuje přísná selekce a provádějí se zkoušky, které mají schopnost plemene nosit těžká břemena a zachovat kvalitu kroku a klusu. Norikové jsou oblíbeni zejména v jižním Německu, kde se jich chová největší počet. Časem se ustálily čtaři hlavní skupiny noriků: jehoněmecký chladnokrevník, nazývaný také bavorák, steiter, tyrolský norik a karntener.
Použití: Norikové najdou uplatnění nejčastěji při práci v lese nebo na farmě jako tahouni. Velké množství se jich také vyváží. Vzhledem k mimořádnému vzhledu jsou oblíbení na různých přehlídkách a často závodí na vozatajských soutěžích.
Vzhled: Norikové upoutají na první pohled svým zbarvením- velice často to jsou tmaví ryzáci s bohatou, vlnitou hřívou a dlouhým, silným ohonem barvy lnu. To a jejich pevná, kompaktní stavba z nich dělá velmi pohledné koně. Mají těžkou hlavu, silný krk a pozoruhodně hluboké a silné tělo. Silná, louplá záď je dosti strná, nohy jsou kratší s dobře vyvinutými klouby a krátkým rousem. Skvrnitý pincgavský kůň, který se místy udržel v Salcburku a Korutansku, je považován za původnější typ norika.
Charakteristika: Je to plemeno otužilé, tvrdé a velice dobře přizpůsobené horským podmínkám. Norikové jsou přizpůsobiví, pohybliví, velice silní, učenliví a poslušní, proto se velmi dobře hodí ke stahování dřeva z horských lesů. Mají jistý krok i v obtížném terénu a jsou proslulí svou vitalitou.
Výška v kohoutku: 1, 63 m- 1, 73 m.

Kůň převalského

27. ledna 2010 v 20:55 | Koňařka Kája |  Plemena koní
Kuň Převalského je jedním ze tří divokých koní, kteří dali základ všem plemenům koní na celém světě. Je známý také pod domorodým názvem kertag a pro vědu byl popsán jakoEquus przelwaskii, Poljakov 1881. Pro západní svět v roce 1873 objevil ruský cestovatel a přírodovědec, generál Nikolaj Michajlovišč Pržavalskij, v okolí zajsanské pohraniční stanice na kazašsko-čínské hranici. Kůň Převalského je přímým úředkem mongolských, čínských a tibetských plemen koní.
Použití: Poslední zbytky koní Převalského byly v přírodě vyhubeny pravděpodobně v 60. letech 20.století. Druh byl zachráněn chovem v zoologockých zahradách- nemalou zásluhu na to má Zoologická zahrada v Praze, která vede celosvětovou plemennou knihu. V současné době probíhá rozsáhlý program navrácení divokých koní do přírody v aklimatizační Tachin Tal a Národním parku Chustajn Nuruu v Mongolsku.
Vzhled: Kůň Převalského je robustně stavěý, má nápadně velkou, krátkou hlavu se silnými čelistmi, mohutnými zuby a slabě klabonosým profilem. Krk je krátký, silný, plec strná, hrudník široký, kohoutek téměř neznatelný. Krátký hřbet připomíná osly, záď je poměeně slabá. Krátké silné nohy mají poměrně slabé kosti a velká tvrdá kopyta. Hříva a ohon jsou hrubé, nepříliš husté, kštice není vyvinuta. Stojatá hříva vysoká kolem 20 cm je primitivním znakem. Srst má pískově hnědou barvu, někdy s načervenalým nádechem, takže dobře splývá s přírodním prostředdím. Na hřbetě je výrazný "úhoří pruh", nohy jsou tmavé, někdy zebrované.
Charakteristika: Vůči člověku je ve volné přírodě plachý a podezřívavý, v případě ohrožení agresivní. Je velice vytrvalý a houževnatý, jak se patří na divoké koně. Dokáže přežít i na velmi storé pastvě. Je jediným žijícím koněm, který místo 64 chromozonů jich má 66.
Výška v kohoutku: 1, 22- 1, 42 m.

Jak čistit koně

27. ledna 2010 v 20:54 | Koňařka Kája |  Koníci
hříva + kštice
- protrháváme je speciálním hřebínkem
- hříva rostoucí v místech, kde leží nátylník uzdečky, se většinou stříhá nakrátko
správná délka: asi na jednu šířku dlaně
ohon
- čas od času se zastříhne spodek, když je ohon příliš dlouhý a při každém čištění by se měl rozčesat
kopyta
- po oschnutí se potře stěna, chodidlo a rohová střelka nesoleným tukem nebo vazelínou, aby se zabránilo unikání vlhkosti z kopyta a přílišnému vyschnutí kopytního rohu
kontrola kopyta: každých 4 - 6 týdnů
HŘBÍLKEM pořádně koně vydrhnem a tím ho i namasírujem. Pokud máte gumové, musí se kontrolovat jestli není už moc špinavé a v tomto případě ho oprášit a vyčistit

1.Houba
Houbou se čistí oblasti očí,huba koně a oblast řitního otvoru.U klisen by se měla správně čistit houbou i oblast okolo pohlavního orgánu.
2.Hřbílko
Hřbílkem se čistí koni srst,je to pro koně příjemné :o)
3.Kartáč
Kartáčů je hodně a používají se také jako hřbílko na čištění srsti.
Kartáč hladký
Kartáč hrubý
Kartáč dlouhý vlas
4.Stěrka
Stěrka se používá na stírání potu koně
5.Háček na kopyta
Háčkem na kopyta se jak už název vypovídá se čistí kopyta,měly by se čistit před každou vyjížďkou
TAk a a ještě se používa hard na setření prachu a hřebínek na hřívu a ocas tak se zatím mějte a starejt eo koniiiiik moooc hezky paaaa!!

Do sedla

27. ledna 2010 v 20:52 | Koňařka Kája |  Koníci
Nasedání
Postav se k levému boku koně hlavou k ocasu, otěžě drž v levé ruce.Vlož levou nohu do třmenů.Přidrž se zadní rozsochy sedla a švihnutím volné nohy přes záď koně nasedni do sedla.
Třmeny
Zkontroluj délku třmenů:Polož pěst na přezku- třmen by ti měl sahat do podpaží.
Sesedání
Když chceš bezpečně sesednout, nejprve vytáhni nohy ze třmenů.Předkloň se, švihni nohou přes záď koně a seskoč na zem.
Začínáme
Základem je dobře se usadit v sedle.K vydávání pokynů (rychleji, pomaleji, obrat) slouží jezdecké pomůcky.Jsou to holeně, otěžě, přenášení váhy, hlas, ostruhy a bičík.
1.Otěžě drž mezi palci a malíčky.
2.Dívej se přímo před sebe.
3.Seď uvolněně, ale vzpřímeně.
4.Drž lokty u těla.
5.Přední část chodidla spočívá ve třmenu, paty míří dolů.
Klus
Než se dostaneš do rytmu klusu, bude to trochu kodrcavé.Musíš se naučit zvedat a klesat ve třmenech podle kroku koně.
Cval
Po zvládnutí základních technik jízdy, můžeš zkusit uvést koně do cvalu.Pobídnni svého koně z klusu.Seď volně a vychutnej si jízdu.
Trysk
Jakmile se zdokonalíš ve cvalu, naučíš se i ,,lehkému" sedu při trysku, který dává koni dostatek volnosti ke zrychlení.Tento cvik se snáze provádí se zkrácenými třmeny, za stálého udržování rovnováhy s prošlápnutými patami.Pak zkrať otěžě a mírně se předkloň.Seďet budeš na samém předním okraji sedla.Pohyb koně tlumí nohy a chhodidla.

Wow video

27. ledna 2010 v 20:51 | Koňařka Kája |  Videa koní
Ahojík promiňte že píšu takhle pozdě...

Kam dál