
Lonžování je klasickou metodou výcviku koně, jejímž prostřednictvím si kůň osvojuje potřebné návyky a připravuje se pro další pokračování svého výcviku. Klasické lonžování se provádí na jedné lonži, kdy se kůň pohybuje v kruhu. Kromě této klasiky lze však koně lonžovat i na dvou lonžích, což je pokročilejší metoda lonžování. S koněm na dvou lonžích lze totiž stejně tak dobře pracovat jak v jízdárně, tak i v terénu.
Dvojitá lonž přinaší další kvalitu do výcviku koně
Dvojitá lonž ovšem umožňuje lonžování na kruhu i přes kavalety, čímž se u koně iniciuje bezchybný rozvoj dynamického oblouku a spolu s tím i zlepšuje jeho celkový pohybový projev. Dvojitá lonž však umožňuje provádět po patřičném výcviku i veškeré jízdárenské cviky a figury už i na takové úrovni, jako kdyby byl kůň pod sedlem.
Dvojitá lonž může rovněž při výcviku koně fungovat jako spolehlivý most mezi prací ze země a vlastním ježděním v sedle. Lonžování na dvojité lonži totiž umožňuje koni, aby se naučil, že člověk nemusí stát vždy vedle něho, nebo že ho dokonce ani při vydávání příkazů nemusí vidět, ale přitom na tyto příkazy reaguje a provádí je. Zároveň je takto kůň veden i k větší samostatnosti, když už člověk nestojí přímo vedle něho, ale přesto ho stále vede.
Příprava na dvojitou lonž musí být postupná
Koně je však samozřejmě na to, že bude lonžován na dvou lonžích řádně připravit, což znamená především postupovat malými krůčky vpřed a nikam zbytečně nespěchat. Úplně ze všeho nejdřív je nutné koně připravit na to, že jeho tělo bude obepínat ještě jedna lonž, kterou bude ovládán. K tomu se zpravidla používá následující postup, který může být samozřejmě v jednotlivost modifikován s ohledem na povahu koně.
Při uvykání koně na druhou lonž se postupuje stejně, jako když se začínalo s lonžováním na jedné lonží. Kůň by se měl hladit rukou nebo bičíkem po celém těle, tak aby ho nerozrušil žádný náhlý dotyk nebo stálý kontakt. Spolu s tím se osvěžují už naučené dovednosti koně, to znamená především schopnost rozlišit obyčejný dotek od doteku, který znamená určitý příkaz, např. aby kůň ustoupil. Spolu v kombinaci s tím se procvičují i další signály, například hlasové. Kůň, který si takto zopakuje, co se již jednou naučil, je schopen snadněji a lépe chápat nové věci, které se po něm v rámci dalšího výcviku budou vyžadovat.
Na tento nezbytný základ pak navazuje uvyknutí koně na vodítko. Při něm se nejprve kůň vodítkem hladí, pak se vodítko přes koně všelijak pokládá a opatrně přehazuje, při přehazování by se mělo pamatovat na rytmické pohyby. Kůň by se měl naučit, že ho může vodítko omezovat, při pohybu do něj narážet a či jinak "obtěžovat". Kůň, který si na vodítko zvykne, se s ním nebude potýkat, takže díly tomu vodítko může sloužit za další prostředek komunikace mezi člověkem a koněm. Nakonec této fáze by se kůň měl naučit nechat si zvednout vodítkem všechny čtyři nohy a stejně tak by si měl nechat nohy bez odporu vodítkem omotat, aby byl připraven i na případné zamotání do vnější lonže.
Nejprve ke slovu přicházejí dvě vodítka
Jakmile se zvládne toto přípravné stádium, můžeme přistoupit k vlastnímu výcviku lonžování na dvou lonžích. Tento výcvik se začíná voděním na dvou vodítkách. K tomu je však potřeba, aby kůň při vodění uměl, a to i na delším vodítku, chodit v kroku a klusu a na povel provádět přechody a zatáčet na obě strany, přitom bychom měli umět vodit koně z obou stran, vyslat ho na kruh a nechat ho chodit okolo nás. To všechno by už měl kůň umět z lonžování na jedné lonži, nicméně pořádné zopakování toho všeho neuškodí ani koni, ani nám, ba právě naopak.
Po tomto zopakování již naučeného se může k ohlávce připnout i druhé vodítko, které musí být dostatečně dlouhé a to tak, že povede po vnější straně krku přes kohoutek do ruky. Toto druhé vodítko prozatím zůstane volné, kůň na něm nebude veden. Kůň by měl v tomto bodě správně reagovat na pokyny a druhé vodítko by mu nemělo nijak překážet nebo vadit. Když to kůň zvládne, může se začít používat i druhé vodítko, ke koni se postavíme z druhé strany a učíme koně symetricky pracovat na obě ruce. Poté opět přejdeme na původní stranu a opakujeme předchozí postup.
Druhé vodítko by se mělo postupně přesouvat stále více dozadu, až by mělo sklouznout pod záď. Nesmí však sklouznout až pod hlezna! Aby se tak nastalo, může se druhé vodítko provléct kroužkem obříšníku nebo spuštěný třmen, který by měl být ovšem připevněn k obřišníku, aby zbytečně neposkakoval.
To všechno samozřejmě nepůjde hned. Je třeba mít trpělivost a koně při každém zlepšení patřičně povzbudit.
Umí-li již kůň s vodítkem okolo těla a pod zádí libovolně klusat, chodit rovně a dělat okruhy, může se kůň lonžovat s vodítkem kolem těla nebo, je-li toho schopen, se může místo druhého vodítka rovnou požít i druhá lonž. Kůň by se měl lonžovat nejprve v kroku, pak by měl následovat klus a po něm i přechody, to celé na obě ruce. Důležité je, aby si kůň nijak nevšímal vodítka, které ho bouchá do zadních končetin.
Na řadě je vlastní lonžování na dvou lonžích
A po tom všem přichází finále, lonžování na dvou lonžích. Vodítka se nahradí dvě lonže nebo i jedna dvojitá lonž a opakuje se stejný postup jako při vodění na dvou vodítkách. Lonže se mohou být připnuté na ohlávku nebo na uzdečku, podle toho, co koni nejvíce vyhovuje. Vnitřní lonž by měla jít přímo do ruky, vnější lonž půjde přes vnější stranu krku a kohoutek rovněž do ruky. Tato vnější lonž by měla být ze začátku volná a nepoužívaná. Postupně se však bude tato lonž stále více dozadu, aby nakonec sklouzla pod záď, přitom ale zůstává volná a pasivní, nicméně nesmí rovněž sklouznout pod hlezna.
Kůň se nejdříve lonžuje na vnitřní lonži, v okamžiku, kdy toto lonžování zcela zvládá, se může přistoupit i k lonžování na druhé lonži., což umožňuje provádět s koněm i pokročilejší práci.
Kromě již zmíněných jezdeckých figur se může s koněm na dvojité lonži pracovat i na dvou stopách, kůň může rovněž provádět přeskoky ve cvalu nebo i cviky španělské vysoké školy. S koněm na dvou lonžích lze vyrazit i přímo do otevřeného terénu, tím se nejen zpestřuje práce, ale také prohlubuje samostatnost a odvaha koně, stejně jako jeho důvěra v člověka, kterým je veden.
Jak vidno lonžování na dvou lonžích obohacuje výcvik koně a práci s ním o další možnosti, které vedou k rozvoji jeho schopností a dovedností.